V průběhu pandemie onemocnění covid-19 se vyvíjel pohled na průběh této nemoci. Zpočátku se pozornost odborné veřejnosti zcela oprávněně zaměřovala na řešení těžkého akutního průběhu onemocnění a na prevenci přechodu z méně závažného stadia do těžších forem covidu-19. Brzy se však ukázalo, že onemocnění nemusí končit vymizením symptomů, respektive propuštěním pacienta s těžkým průběhem z jednotky intenzivní péče. Následný stav, označovaný nyní jako perzistující postcovidový syndrom, je často také závažný, má některé charakteristické rysy, a představuje významnou výzvu pro farmakoterapii. Přinášíme aktuální souhrn k této problematice. celý článek »

Jak informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) dospěl k závěru, že osoby, které již dříve prodělaly syndrom kapilárního úniku, nesmí být očkovány vakcínou Vaxzevria (dříve vakcína COVID-19 AstraZeneca). Výbor PRAC rovněž dospěl k závěru, že syndrom kapilárního úniku má být doplněn jako nový nežádoucí účinek vakcíny do informací o přípravku společně s upozorněním pro zvýšení povědomí zdravotnických pracovníků a pacientů o tomto riziku. celý článek »

Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou léčiva, často indikovaná ke snížení žaludeční sekrece u acidopeptických onemocnění; v této indikaci jsou považovány za účinnější než  antagonisté H2-receptorů. Některé z PPI jsou volně prodejné. Z pohledu farmakovigilance je vhodné připomenout nejen účinky, ale i některá rizika spojená s  užíváním PPI, zejména při chronické terapii a  při vyšších dávkách. Článek na toto téma (spolu s některým dalšími aktualitami) přináší červnové číslo časopisu Farmakoterapeutické informace (FI 6/2021), který vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv. celý článek »

Jako spondyloartritidy je označována skupina několika revmatických zánětlivých chorob, u kterých se projevuje tendence k postižení axiálního skeletu. K dalším znakům patří postižení kořenových kloubů, asymetrická periferní artritida, entezopatie a některé charakteristické sliniční, kožní gastrointestinální a urogenitální znaky. Do této skupiny patří např. ankylozující spondylitida, psoriatická artritida a enteropatická artritida. Těmto chorobám, jejich diagnostice a léčbě je věnována nová monografie Spondyloartritidy, kterou napsal kolektiv vedený prof. Karlem Pavelkou a vydalo nakladatelství Maxdorf. Přinášíme anotaci knihy. celý článek »

Koronavirová pandemie přinesla kromě jiného výrazné zvýšení počtu hospitalizovaných s  diagnózou splňující kritéria komunitní pneumonie a také následným rizikem nozokomiálních infekcí. Závažný průběh, který se udává až u 20 % nemocných, riziko bakteriální superinfekce, přetížená kapacita nemocnic a další faktory ovlivňují spotřebu antibiotik. Lze očekávat nárůst rezistence k antibiotikům? Publikujeme článek na toto téma, který vyšel v časopise Famakoterapeutické informace (FI 5/2021), vydávaném Státním ústavem pro kontrolu léčiv. celý článek »

Při chronickém stresu vzniká maladaptační reakce s dlouhodobě zvýšenou hladinou glukokortikoidů, především kortizolu, která způsobuje v organismu řadu patologických změn. Mezi systémy takto poškozované chronickým stresem patří i samotný centrální nervový systém (CNS), který se tak nejen podílí na patologických mechanismech zprostředkujících reakci na stres, ale i na negativních důsledcích tohoto stresu. celý článek »