Monkeypox - opičí nešťovice: výskyt i v ČR

Monkeypox - opičí nešťovice: výskyt i v ČR

Monkeypox (opičí nešťovice) je infekční virové onemocnění, postihující původně zvířata (popsáno poprvé u opic v r.1958), ale přenosné na člověka. Největší výskyt u lidské populace je v Africe (první výskyt 1970), v roce 2003 se objevil v USA. Od 7.5.2022 je hlášen výskyt opičích neštovic v Evropě: např. ve Velké Británii, Portugalsku, Španělsku. K 23.5.2022 byly potvrzeny další případy v Belgii, Německu, Francii, Itálii, Švédsku, Nizozemí, Rakousku a Švýcarsku, celkem k tomuto datu v Evropě bylo konfirmováno 89 případů. 24.5.2022 byl potvrzen výskyt i v České republice.

Původcem opičích neštovic jsou DNA viry z čeledi Poxviridae, rod Orthopoxvirus. Virus tvoří v infikovaných buňkách inkluze ve tvaru cihel. Do rodu Orthopoxvirus patří kromě původce opičích neštovic ještě virus varioly (pravých neštovic), virus vakcinie (užívaný jako očkování proti variole) a virus kravských neštovic.

Zdrojem infekce je zvíře, většinou hlodavec, ve střední a západní Africe se uplatňují například veverky (Funisciurus a Heliosciurus), gambijské krysy (Cricetomys gambianus) nebo plši (Graphiurus spp.) případně primáti. Člověk se nakazí úzkým kontaktem se sekrety zvířete přes poškozenou kůži (drobné oděrky, pokousání, poškrábání), potřísněním sliznic nebo kapénkovým přenosem dýchacími cestami. Popsané jsou nákazy při přípravě a konzumaci masa divokých zvířat („bushmeat“). Je možný také nepřímý přenos kontaminovanými předměty (např. podestýlkou).

Mezilidský přenos je možný, ale není snadný; dosud proto nebyl tak významný, jako u jiných „neštovičných virů“. Dochází k němu zejména přímým kontaktem s infekčním materiálem z kožních a slizničních lézí. Méně rizikový je přenos respiračními kapénkami - na krátkou vzdálenost (face to face) a po delší expozici. Možná je také nákaza kontaminovanými předměty (prádlo, sexuální pomůcky). U aktuálního výskytu v Evropě se jedná převážně o přenos pohlavním stykem, často u mužů majících sex s muži (MSM).

Inkubační doba je v průměru 10 dnů, s rozptylem 5-21 dní. Klinické projevy: většina infekcí probíhá bez příznaků. Klinicky patrné onemocnění začíná horečkou, bolestí hlavy, svalů a malátností (chřipkové příznaky). Významné je zvětšení lymfatických uzlin, v prodromálním stádiu i souběžně s vyrážkou, v různých lokalizacích (krční uzliny, v podpaží, v tříslech, apod.) – tím se obraz liší od varioly i planých neštovic. Nejčastěji za 3 dny od začátku horeček se objevuje vyrážka. Ta začíná na obličeji nebo na místě primární infekce (např. perigenitálně a perianálně) a šíří se postupně na další části těla, včetně dlaní a plosek. Vyrážka má postupně několik stádií a vysévá se v průměru 12 dnů: makuly, papuly, vezikuly,  pustuly, krusty.

Diagnóza se stanoví na základě epidemiologické rozvahy návrat ze střední a západní Afriky či kontakt s osobou z endemických zemí, kontakt se zvířetem (zejména hlodavci z Afriky, pokousání a poškrábání), rizikové sexuální chování v posledních 3 týdnech (zejména MSM, v zahraničí nebo s partnerem, který v zahraničí pobýval v posledních dvou měsících), blízký kontakt s osobou s klinickými příznaky či prokázaným případem opičích neštovic. Diagnosticky významné je laboratorní potvrzení infekčního agens (PCR a elektron. mikroskopie obsahu puchýřků).

Léčba je symptomatická a zahrnuje: antipyretika, analgetika, antihistaminika k omezení svědění, lokální ošetřování obdobné jako u planých neštovic (1% genciánová violeť k zaschnutí projevů, později promašťování), experimentálně antivirotika (cidofovir, brincidofovir, tecovirimat), imunoglobulin (VIG, vaccinia immune globulin). K léčbě orthopoxvirových infekcí včetně opičích neštovic je v EU autorizován pouze tecovirimat. Dostupný k použití off label je cidofovir, ale jeho použití limituje značná nefrotoxicita a nutnost parenterálního podání. Nedostupný brincidofovir je ester cidofoviru s možností orálnho užívání. V případě bakteriální superinfekce mohou být potřebná antibiotika.

Nakažené osoby jsou umístěny do izolace – vyšetření a léčba probíhá na lůžkách infekčních oddělení. Pacient je umístěn v samostatném pokoji do zaschnutí lézí. Jsou dodržována pravidla obdobná jako u covidu-19. Lidé, kteří byli v úzkém styku s nakaženou osobou, zůstávají v karanténě po 21 dnů od posledního kontaktu. 

---

Zdroj: Štefan M, Dlouhý P (Společnost infekčního lékařství ČLS JEP): Monkeypox / opičí nešťovice. Dokument dostupný z webu České lékařské komory. Kompletní znění dokumentu zde.

Další informace: Adalja A, Inglesby P. A Novel International Monkeypox Outbreak. Annals of Internal Medicine 2022, https://doi.org/10.7326/M22-1581. Accessed 24.5.2022.





MUDr. Pavel Kostiuk, CSc.
Edukafarm, Praha

24.05.2022