Vědci z 1. LF UK objasnili vzájemné působení mezi buňkami melanomu a jeho okolím

Vědci z 1. LF UK objasnili vzájemné působení mezi buňkami melanomu a jeho okolím

Vědecký tým pracovníků z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK / Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zjistil, že růst maligního melanomu významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí. Přinášíme podrobnější informace.

Při výzkumu se potvrdilo, že růst tohoto typu nádoru kromě vlastních nádorových buněk ovlivňují okolní nenádorové buňky – zejména buňky vazivové tkáně (fibroblasty). Navíc se podařilo objasnit, jak působí nádorové pigmentové buňky (melanocyty) na okolní povrchové buňky kůže (epitel). „Ukázalo se, že mikroprostředí melanomu je velmi složité a že je to možná i důvod, proč je melanom rezistentní vůči standardním léčebným postupům, například chemoterapii. Pokud se nám podaří určit mechanismy, které se podílejí na výměně informací mezi okolními a nádorovými buňkami a následně jejich působení blokovat, mohly by tyto poznatky v budoucnu posloužit i k přípravě nových léčiv,“ uvedl jeden z řešitelů MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D.  

Dále se zjistilo, že fibroblasty z melanomu mají podobné vlastnosti (biologické schopnosti) jako fibroblasty z jiných nádorů a navíc jsou tyto vlastnosti obdobné jako při fázích hojení. Vědci předpokládají, že léčba založená na objevených interakcích buněk by jednou možná mohla zpomalit růst zhoubného nádoru. Vedoucí řešitelského týmu a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., však upozornil, že cesta od vynálezu léčiva po jeho zavedení do běžné praxe je velmi dlouhá. „Vývoj nové léčby a její následné schválení trvá minimálně 10 až 15 let,“ uvedl.

Dosavadní výzkum shrnul MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., ve své dizertační práci a obdržel za ni v říjnu 2015 mezinárodní ocenění Dimitrise N. Chorafase. „Byl bych rád, aby moje ocenění bylo považováno za úspěch celého našeho pracoviště a řešitelského kolektivu,“ říká MUDr. Kodet. Cena je udělována Nadací Dimitrise N. Chorafase ve spolupráci s izraelským Weizmannovým vědeckým institutem. Je určena nejlepším absolvujícím doktorandům v oborech inženýrských věd, přírodních věd a medicíně v daném roce. Oceněné výsledky vznikly i díky spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, v. v. i. 

„Je potěšitelné, že tak prestižní uznání za výzkum obdržel mladý lékař z naší fakulty. Oceněné výsledky jsou dobrou ukázkou neoddělitelnosti základního a aplikovaného výzkumu. Budoucí prospěch pacientů a inovace v jejich léčbě totiž závisí na nových pokrocích biomedicínské vědy,“ dodal děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Melanom se vyskytuje v České republice v 21 případech na 100.000 obyvatel/rok, z toho přibližně 5 (na 100 tis./rok) pacientů na toto onemocnění umírá. Každý rok je u nás nově diagnostikováno více jak 2000 pacientů s melanomem. Je prokázáno, že ke vzniku tohoto tumoru přispívá nadměrné vystavování se slunečnímu záření.

---

Zdroj: TZ 1.lékařské fakulty UK v Praze


pk

14.12.2015