Psoriázu WHO zařadila mezi závažná onemocnění

Psoriázu WHO zařadila mezi závažná onemocnění

Na 67. zasedání Světového zdravotnického shromáždění letos v květnu přijali zástupci členských států usnesení o psoriáze. Byla definována jako chronická, nepřenosná, bolestivá, znetvořující nemoc, která způsobuje postižení a na niž neexistuje léčba. WHO tak upozorňuje i na značnou psychosociální zátěž nemoci a na fakt, že mnoho psoriatiků trpí v důsledku nedostatečného povědomí o samotné nemoci.

Pro 125 miliónů pacientů s psoriázou na světě (a 300 000 v Česku) svitla nová naděje, že na výzkumném i medicínském poli budou vynaloženy nové prostředky v boji proti jejich nemoci. Dermatolog prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady, o nemoci říká: „Hlavní potíží lupénky je její úpornost. Jakmile se totiž jednou objeví, ve více či méně závažné formě už člověka provází po celý život. Nelze ji podceňovat. Pokud je rozsáhlá, neléčí se a má těžký průběh, pak se kožní zánět, který způsobuje, může přenést do dalších orgánů těla a přispět k rozvoji přidružených onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční včetně infarktu myokardu či Crohnova choroba.“ Lupénku často nelze zakrýt, proto většina pacientů uvádí i psychické obtíže, jako je úzkost (u 30 % pacientů) a deprese (u 22 % nemocných). Pacienti často trpí pocitem studu, méněcennosti a nejistoty, což může vést k velké společenské izolaci. Důležité je vyhledat včas pomoc a správnou léčbu a naučit se s nemocí žít. Svým klientům radím otevřeně o svých pocitech mluvit a dát velký prostor relaxaci. Pomůže to zvládnout stres, který je častým spouštěčem nemoci.

Důležitá je včasná diagnóza a zahájení léčby

Stejně jako u jiných autoimunitních onemocnění není přesná příčina vzniku lupénky známa. Až u 60 % pacientů se vyskytuje v rodinné anamnéze, roli ovšem hrají i rizikové faktory, jako je stres, prodělané infekce nebo dlouhodobá léčba některými léky. Imunitní systém člověka pak přestává fungovat v jeho prospěch a přehnaně reaguje na vlastní buňky, které si označí za cizorodé, čímž vyvolá obranný zánět. Při lupénce dochází k nadprodukci kožních buněk, které se obnovují sedmkrát rychleji než u zdravých lidí. Staré buňky se v přemíře objevují na povrchu kůže, kde se v ložiscích bílých šupin odlupují. Nejčastějšími místy výskytu jsou lokty, kolena, oblast beder a vlasová část hlavy. Ložiska bývají symetrická - nacházejí se často na stejných místech pravé i levé polovinytěla.

Zásady léčby

Existují tři základní možnosti klasické léčby: aplikace lokálních léků na kůži a do kštice, fototerapie (nebo kombinace fototerapie a lokální léčby) a systémová léčba, která je vyhrazena pro pacienty se středně těžkou, až těžkou formou lupénky. Volbu vhodné léčby přitom ovlivňuje řada faktorů: typ lupénky, lokalizace a závažnost projevů, věk pacienta a jeho anamnéza a v neposlední řadě reakce pacienta na předchozí léčbu. V roce 2002 byla do praxe uvedena biologická léčba pacientů s psoriázou a psoriatickou artritidou. Výběr biologického léku by měl vždy vycházet z klinické potřeby, pečlivého zhodnocení rizik a přínosu každého přípravku, ale také přihlížet k doprovodným onemocněním pacienta. Biologická léčba je vhodná pro těžké stavy, kdy je pacient zasažen výsevem na více než 10 % plochy těla a selhaly u něho minimálně dva standardní léčebné postupy (fototerapie UV zářením či standardní systémová léčba acitretinem, methotrexátem nebo cyklosporinem A).

V současnosti však pro svoji nákladnost není biologická léčba lupénky a psoriatické artritidy dostupná všem. V České republice ji využívá pouze 1200 pacientů. Ti jsou vedeni v registru pacientů s psoriázou léčených biologickou léčbou (BIOREP). Zde jsou nemocní, u nichž probíhala předchozí léčba neúspěšně zhruba 13,5 roku (muži 13, ženy 14 let) a ložisková lupénka zasáhla více než 10 % kožního povrchu. Biologická léčba lupénky má nejméně nežádoucích účinků z praktikovaných terapií a nevykazuje známky vzájemných lékových interakcí ani rizik kumulativního škodlivého působení při dlouhodobém podávání. V průběhu biologické léčby nemá pacient žádné výrazné omezení – může chodit na slunce, nemusí si přísně hlídat jídelníček (každý psoriatik ví, která potravina mu projevy zhoršuje nebo spouští), příliš ho neovlivňuje stres a vypjaté situace a může užívat i jiné léky. Není však vhodná pro těhotné a kojící ženy a pro pacienty s nádorovým onemocněním.Biologická léčba lupénky v České republice probíhá v Centrech biologické léčby, kam pacienty může odeslat jejich dermatolog.

Užitečné informace pro pacienty

Čeští dermatologové vítají květnové usnesení WHO. „Okolo 125 miliónů nemocných lupénkou na světě tak získalo větší naději na rozvoj a dostupnost správné léčby. Uznání jakékoliv nemoci WHO jako závažné dává větší prostor pro politická vyjednávání a tím zlepšuje celosvětové podmínky pro všechny nemocné,“ sdělila vedoucí kanceláře WHO v České republice MUDr. Alena Šteflová. Edukační kampaň Lupénka nemusí být navždy byla spuštěna v dubnu letošního roku. Pacienti mohou na webových stránkách www.navzdy.info, facebookovém profilu či v mobilní aplikaci Lupénka nalézt tipy a doporučení, jak lépe zvládat úskalí nemoci, informace o nejnovějších možnostech léčby nebo mohou v poradně konzultovat své problémy s odborníky z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Další užitečné informace pro pacienty jsou dostupné na stránkách www.ipsoriaza.cz.

Stanislava Chramostová,
Edukafarm, Praha


02.10.2014


Související články